Volební účast ve světě: občané kterých zemí chodí k volbám nejčastěji?

Analytický tým Picodi Česko se zaměřil na statistiky volební účasti ve 187 zemích světa a vytvořil žebříček, který ukazuje, kde občané nejvíce využívají svého volebního práva.

Pro účely našeho žebříčku jsme shromáždili údaje o volební účasti z posledních tří voleb, včetně prezidentských nebo parlamentních voleb, a na základě těchto údajů jsme vypočítali průměrnou volební účast. V případech, kdy volby nebyly rozhodnuty v prvním kole, jsme průměr vypočítali na základě volební účasti v obou kolech.

Takto vypadala volební účast v Česku:

• prezidentské volby 2023 – 69,25% (1. kolo – 68,24%, 2. kolo – 70,25%)
• parlamentní volby 2021 – 65,43%
• prezidentské volby 2018 – 64,26% (1. kolo – 61,92%; 2. kolo – 66,6%)

Průměrná volební účast v Česku je 66,31%. Tím se naše země řadí na 93 místo celosvětového žebříčku. Podobné procento občanů oprávněných volit jde k volbám v zemích jako Bermudy (66,46%), Černá Hora (66,50%) a Montserrat (66,76%).

V evropském žebříčku je Česko ve středu seznamu na 25. místě. Pro srovnání: v Německu je průměrná volební účast 74,75%, ve Velké Británii 67,41% a v Polsku 59,67%.

Vietnam je světovým lídrem ve volební účasti – v průměru se voleb účastní 99,10% vietnamských občanů. Na dalších místech žebříčku jsou Laos a Rwanda, kde je průměrná volební účast 98,55%, resp. 96,65%. V Evropě se nejvyššími průměrnými výsledky mohou pochlubit Lucembursko (90,58%), Malta (90,21%) a Belgie (88,99%).

Na druhou stranu, na konci celosvětového žebříčku se nachází Haiti – v posledních několika letech využilo svého volebního práva pouze 21,58% Haiťanů. O něco lepší výsledky byly zaznamenány v Nigérii (29,15%) a Afghánistánu (32,71%). Nejnižší volební účast v Evropě najdeme na Balkánském poloostrově – v Rumunsku (40,92%), Bulharsku (42,07%) a Kosovu (44,88%).

Vysoká volební účast: sociální angažovanost, nebo nátlak?

Při pohledu na statistiky volební účasti je třeba připomenout, že vysoká volební účast neznamená vždy vysokou společenskou angažovanost a důvěru v místní samosprávu. Některé země, například Lucembursko, Belgie, Bolívie a Uruguay, zavedly zákon o povinné volební účasti, podle kterého mohou být občanům, kteří se voleb nezúčastní, uloženy sankce, například finanční pokuta. Některé vlády mohou také zneužívat svou moc k manipulaci s volbami, včetně volební účasti.

Metodika a zdroje

Průměrná volební účast byla vypočtena na základě údajů z posledních tří prezidentských a/nebo parlamentních voleb konaných v zemích zařazených do tohoto žebříčku. Údaje o volební účasti pocházejí z mezinárodních zdrojů IDEA, IFES Election Guide a místních volebních komisí. V situacích, kdy volby měly dvě kola, jsme průměr vypočítali na základě volební účasti v obou kolech.

Všechny údaje ve formě tabulky naleznete zde (↓.xlsx).

Veřejné použití

Údaje uvedené v této zprávě, včetně infografiky, lze volně používat pro komerční i nekomerční účely. Žádáme vás pouze o uvedení autora výzkumu (Picodi.com) s odkazem na tuto podstránku.